Jdi na obsah Jdi na menu
 


JEŠTĚ JEDNOU KLÍŠTATA

11. 5. 2008

K L Í Š T A T A 


Při procházkách v travnatých, křovinatých či lesních porostech je třeba vždy počítat s možností přisátí klíštěte. Nejvíce rizikové jsou listnaté a smíšené lesy, zejména pak prosluněné lesní cesty a mýtiny s vyšší trávou. Počítat s klíšťaty je však třeba i v městských parcích a na zahradách. Klíšťata mohou na člověka přenést bakteriální původce Lymeské boreliózy či ehrlichiózy nebo viry způsobující klíšťový zánět mozku. Klíšťata jsou členovci, kteří ke svému životu potřebují dostatečnou vlhkost a relativní teplo. Jsou proto aktivní od jara do podzimu, nejvíce pak obvykle od dubna do června. Studená zima, stejně jako teplé, ale suché léto jim nesvědčí. Nacházejí se prakticky všude. Jejich výskyt se snižuje s nadmořskou výškou, ale byla zaznamenána i v Krkonoších a na Šumavě v nadmořských výškách kolem 1000 m n. m. Listnaté a smíšené lesy, neposečené louky na jejich okrajích, říšní nivy - typický ohniskový biotop klíšťat.
U klíšťat rozeznáváme 4 vývojová stadia: vajíčka, larvy, nymfy a dospělé jedince (imaga). Larvy, nymfy i dospělý jedinci mohou sát krev na člověku a pokud jsou infikována mohou přenést infekci na člověka. Klíšťata nepadají ze stromů, nýbrž čekají na svou kořist přichyceny ve trávě ve výšce od 20 cm až do asi 1, 5 m. Vývojová stadia mají na " hlavičce " bodavý orgán - hypostoma, kterým jsou pevně přichyceny v kůži. Klíště do rány vylučuje sliny obsahující protisrážlivé látky i látky působící místní znecitlivění. Sliny mohou obsahovat původce nákazy, proto délka přisátí klíštěte úměrně zvyšuje pravděpodobnost přenosu nákazy. Na svém hostiteli klíště vyhledává k přisátí teplá místa s měkkou kůží, nejčastěji krk, břicho, ale i nohy, ruce a hlavu. Počet infikovaných klíšťat se udává mezi 1-20%.
Neplatí tedy v žádném případě, že přisátí klíštěte znamená vždy ohrožení Lymeskou borreliózou nebo virovou klíšťovou meningoencefalitidou - zánětem mozkových blan. Borrelie se nacházejí obvykle v méně než 10% klíšťat a virus KME pak u méně než 1% všech klíšťat. V určitých oblastech - v tzv. přírodních ohniscích nákazy může však promořenost klíšťat výrazně stoupnout. Známá přírodní ohniska klíšťového zánětu mozku jsou např. v povodí Sázavy, Vltavy, Berounky, Dyje, Křivoklátsko, Vranovská a Kníničská přehrada a další. Pracovníci hygienické služby na Krajských hygienických stanicích a Zdravotních ústavech mohou informovat zájemce o aktuálních ohniscích ve svém regionu.

Klíšťová meningoencefalitida - klíšťový zánět mozku

Jde o zánět mozku, případně mozkových blan způsobený virem. Virus přenáší klíšťata při sání na člověku. Klíšťata se nakazí sáním na zvířatech, hlavně lesních hlodavcích i větší zvěři. Onemocnění začíná po 1 - 2 týdenní inkubační době podobně jako chřipka - malátností, únavou, bolestí kloubů a svalů, horečkou. Po týdnu dochází obvykle k úlevě a za další 1 až 2 týdny nastupují příznaky postižení nervového systému - bolest hlavy doprovázená další horečkou, poruchy hybnosti končetin apod.
Specifický lék na nemoc neexistuje. Většina lidí se uzdraví, mohou však přetrvávat i trvalé následky (poruchy hybnosti, psychické poruchy apod.). Komplikace a závažný průběh jsou častější u dospělých než u dětí. Nemoc je vázána na jeden druh klíštěte vyskytující se pouze v Evropě. V jiných částech světa se vyskytují jiné podobné virové nemoci, proti kterým očkování nechrání.

Lymeská borelióza

Jde o chronické onemocnění způsobované spirální bakterií Borelia burgdorferi. V Evropě přenáší bakterie zejména klíšťata při sání na člověku. Klíšťata se nakazí sáním na zvířatech, hlavně lesních hlodavcích i větší zvěři. Onemocnění probíhá v několika stádiích, přičemž nemusí být nutně všechna vyjádřena.
První příznaky onemocnění se mohou objevit obvykle po 1 - 2 týdnech od přisátí klíštěte. Bývá to zardulá velká skvrna na kůži se středem v místě přisátí klíštěte. Toto stadium je natolik typickým příznakem, že je přímo indikací k nasazení antibiotik lékařem. V dalších stádiích postihuje nemoc nervy, svaly, včetně srdečního, a klouby. Příznaky už nejsou tak typické a je obvykle nutná dlouhá a obtížná diagnostika, než jsou vyloučeny ostatní možné příčiny obtíží. Laboratorní vyšetření protilátek, dříve hojně využívané, je bohužel velmi nevypovídající a nemůže samostatně sloužit k určení diagnózy.
Nemoc v 1. stádiu je dobře léčitelná antibiotiky, v dalších stádiích už úspěšnost léčby klesá a mohou vznikat i trvalé následky. Expoziční profylaxe - ochrana před přisátím klíštěte • Vyhýbat se místům s největším výskytem klíšťat. Nedojde-li k přisátí klíštěte, nemoci se nepřenáší. Na druhou stranu larvy a často i nymfy klíšťat dosahují velkosti jen kolem 1 mm a jsou téměř průhledné, takže mohou být snadno přehlédnuty. • Pohyb v oblasti s výskytem klíšťat omezit na dobu s jejich nejmenší aktivitou. Relativně bezpečné období je zima a suché léto.
Nejrizikovější je jaro a podzim.
• Používat mechanickou ochranu před přisátím klíštěte. Před lezoucím hmyzem vás ochrání oděv dobře zakrývající nohy i ruce a pevná obuv. Oděv by měl být světlý jednak proto, aby chránil jeho nositele před přehřátím, ale i proto, aby na něm byl zachycený hmyz dobře patrný mohl být odstraněn. Oděv je možné dále impregnovat repelentem po odzkoušení snášenlivosti materiálu.
• Správně a účinně používat repelenty. Repelenty odpuzují hmyz. Pro krátký pobyt (2 - 4 hodiny) je lze aplikovat přímo na kůži. Při delším pobytu je lepší jimi impregnovat oděv (pozor na snášenlivost materiálu). Repelenty na bázi rostlinných výtažků mívají nestejnou účinnost, nicméně jsou většinou velmi dobře snášeny
. • Použít insekticidy (látky ničící hmyz). V případě klíšťat je možné jimi impregnovat oděv, nebo např. stan. Pozor na snášenlivost materiálu a možné toxické účinky. V žádném případě neaplikujte insekticidy do volné přírody.
• Včas a správně ošetřit místo vpichu. Přisáté klíště by mělo být co nejdříve objeveno a odstraněno. Po návratu z přírody proto celé tělo důkladně prohlédneme. Přisáté klíště se nejprve zakápne dezinfekčním roztokem. Účinné jsou především látky na bázi jódu (Betadine, Jodisol) - pozor na možné alergie! Po uplynutí alespoň 10 - 15 minut lze klíště odstranit viklavými pohyby pinzetou, smotkem vaty, nebo speciálními klíštkami a nástroji.

Nikdy se nedotýkejte klíštěte rukou!

Ránu po odstranění klíštěte opět ošetřete dezinfekcí, případně regeneračním hojivým gelem. Podobný postup platí i pro odstraňování klíšťat z domácích zvířat (psů, koček)
. • Sledovat svůj zdravotní stav i po opuštění oblasti a být schopen upozornit lékaře na možný přenos infekce krev sajícím hmyzem. Je vhodné učinit si záznam (např. o přisátí klíštěte) a svůj zdravotní stav v rozumné míře pozorovat. Objevení se velké zarudlé skvrny v místě přisátí klíštěte po zhojení místa vpichu je důvodem k návštěvě lékaře - může se velmi pravděpodobně jednat o první příznak infekce lymeskou boreliózou.
Očkování K dispozici je pouze očkování proti klíštové meningoencefalitidě. Proti Lymeské borelióze se zatím stále nedaří vědcům účinnou a bezpečnou vakcínu vyrobit. Očkuje se 3 dávkami vakcíny. Druhá dávka se podá za 1 - 3 měsíce, třetí dávka za 9 -12 měsíců. Očkování chrání proti nemoci už za 14 dní po aplikaci druhé dávky. Po podání třetí dávky se vytvoří imunita na 3 - 5 let, kdy je třeba přeočkovat jednou dávkou vakcíny. Očkuje se v ročním období, kdy klíšťata nejsou aktivní tj. cca listopad - březen. V ostatních částech roku lze očkovat tzv. zkráceným schématem, kdy se druhá dávka podá už za týden až 14 dní po první, u některých vakcín se podává ještě třetí dávka 21. den. Za 9 - 12 měsíců pak následuje další dávka zajišťující imunitu na výše uvedených 3 - 5 let. Používají se vakcíny od dvou výrobců v ceně cca 400,- Kč za dávku.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář